zpět


VeMaP - ETICKÝ KODEX PŘÍSTUPU KE PSÍMU PACIENTOVI

Účel: Snižovat stres zvířat i jejich majitelů v prostorách veterinární kliniky VeMap .

Cíl: zvýšit pohodu zvířat i jejich majitelů

Většina psů je při vstupu na veterinární kliniku nervózní. Obavy jsou zapříčiněny (mnohdy více než špatnou předchozí zkušeností) následujícími dvěma vlivy:

  1. Chováním majitele : jeho nervozita a obava z toho, jak pes celou situaci zvládne. Toto     emoční naladění majitele se okamžitě přenáší na psa a velmi ovlivňuje jeho chování.
  2. Atmosférou místa: především pachová. Pachem dezinfekce, krve, sekretu análních žláz vypouštěných ze strachu, možná i pachem smrti - to všechno jsou jistě schopni psi cítit, přestože je všechno výborně uklizeno. Kromě toho jsou psi velice dobře schopni přejímat emoční naladění ostatních, a pokud přijde do čekárny jeden nejistý pes, svoje obavy rychle předá ostatním.

Pachovou atmosféru místa (tak aby pes nic necítil) změnit asi úplně nezvládneme, co se ale dá ovlivnit významně, je chování vůči psovi a to jak naše, tak částečně i majitelů. Vždy je možné psa „znásilnit a přeprat“, ale je nutné počítat s tím, že strach, tím pádem i kladený odpor a tím pádem i nervozita všech zúčastněných, bude při každé další návštěvě větší a větší. Na budování fyzičky možná dobré, ale na vztah s pacienty a klienty nic moc…

Pes je nejdéle domestikované zvíře, jako takové nám odpustí nejvíce ze všech živých tvorů co jsme k sobě během budování civilizace připoutaly. Takže se psem se z velké části dá „domluvit“ i po zlém a on chudák nám to všechno odpustí a bude dál (byť s nechutí) více-méně spolupracovat. 

Naštěstí se vnímání živých tvorů v posledních létech posouvá lepším směrem a v tréninku a přístupu ke psům se používá místo síly taktika. Metodika tohoto přístupu pochází z tréninku mořských savců a velkých šelem, které naopak člověku nic neodpustí a silou s nimi člověk moc nezmůže. Pokud jsou trenéři schopni naučit gorily nebo tygry nechat si dobrovolně odebrat krev a nechají si aplikovat injekci, ačkoliv je to nepříjemné, proč by to nezvládli psi? Nicméně tohle je spíš v moci majitelů psů než týmu veterinární kliniky Veteriny VeMaP. Mnoho majitelů bohužel ani netuší, že je něco takového možné psa naučit a berou návštěvu veteriny jako něco, co je prostě potřeba přežít. Naším cílem je zmírnit stres psů i jejich majitelů a sdělit majitelům, že vše je otázka výcviku a pozitivní motivace.

Moderní metody výcviku psů využívají metod “operantního podmiňování” s důrazem na pozitivní posilování. Ve zkratce – chování, které přináší úspěch a něco příjemného bude opakováno (pozitivní posilování ) a chování, které přináší neúspěch nebo něco nepříjemného se opakovat spíš nebude. 

I v rámci fixace psa je možné operantního podmiňování využít. Pes se zmítá – je pevněji držen – pevnější sevření je mu nepříjemné. Přestane se zmítat – sevření trochu povolí – pes se nepříjemného sevření zbavil a my se více přiblížili k možnosti, že pokusy o zmítání budou slabší a slabší. Samozřejmě během fixace psa zpravidla dochází k něčemu pro něj nepříjemnému, což nám komplikuje situaci. Ovšem scénář kdy je pes škrcen a mačkán celou dobu výkonu ať dělá co dělá, do toho se také stane něco nepříjemného, ale pes nemá absolutně žádnou šanci cokoliv ovlivnit, ho samozřejmě vystresuje daleko víc a k ničemu pozitivnímu to nevede..

Ve chvíli, kdy je pes velmi vystresován, je variantou na chvíli ho uvolnit, čímž se míra stresu sníží na rozumnou úroveň a následně začít s fixací znovu.

Základem a naším cílem je, aby úspěchů a příjemných věcí bylo více než neúspěchů.

Komplexní příklad návštěvy ordinace: 

A) Pes vechází radostně do ordinace, nervózním majitelem je celou dobu škrcen na vodítku, následně je drapnut cizí osobou, dostane bolavou injekci a zas jde pryč. —> Pes příště do ordinace rozhodně vesele vcházet nebude. 

B) Pes vchází radostně do ordinace, je pomazlen, na volno si dle svého uvážení očichá spoustu zajímavých informací, dostane něco dobrého, pak tedy přijde bolavá injekce, ale pak dostane zase něco dobrého a zajímavé čichové vjemy. —> Nepříjemná věc se sice udála také, ale příjemných a zajímavých podnětů bylo víc. Pravděpodobnost, že se pes bude těšit do ordinace i příště je nepoměrně větší.

A co můžeme udělat z naší strany? 
Hlavním bodem je KOMUNIKACE a to nejen s majiteli, ale také se psy. Kdyby nám někdo prováděl bolestivé věci, bez toho abychom k tomu dostali nějaké vysvětlení, tak by se asi se zlou potázal. Je zřejmé, že psům to slovně vysvětlit nelze, ale můžeme jim alespoň pomocí jejich „řeči“ vysvětlit, že s nimi nemáme špatné úmysly. Tahle jejich „řeč“ se jmenuje Konejšivé signály. 

Konejšivých signálů je známo zhruba třicet a většina psů je umí velmi dobře používat a vyhodnotit i ve směru od člověka. Pokud pes přestane komunikovat a na některé konejšivé signály reagovat je to většinou vina člověka, který ho za ně trestal nebo signály ignoroval.

Psi používají tyto signály ke komunikaci ještě před tím, než nějaký konflikt vůbec nastane. Slouží ke komunikaci mezi psy a jejich účelem je vyhnout se konfliktu. Mají tlumit stres, neklid a nervozitu.  Pokud se člověk chová ze psího pohledu agresivně, pes, který má sklon problémům předcházet, se pokusí ho ukonejšit. Pokud se mu to nepodaří, začne se zastrašováním. 

 

Základní konejšivé signály jsou:

1) Pomalý pohyb, pootočení hlavy, pohledy oči:
Rychlý pohyb, přímý pohled znamená pro psa většinou útok nebo lov. Ani jeden z těchto dojmů v psovi vzbuzovat nechceme. Naopak žádoucí je klidný, pomalý přístup, spíše bokem,  nedívat se na psa přímo (spíše bokem, do země)  s nataženou rukou vpřed (spíše hřbetem nahoru), kterou si pes může očichat, čímž vzbudíme zájem a zvědavost. 

2) Olizování:
Olizování nosu používá většina psů, je dobré signál umět identifikovat, možná by takový signál mohli používat i lidé, ale ze společenských důvodů se to příliš nehodí.

3) Významné mrkání očima, pomalý pohyb víčky při pohledu do očí
Tento nepatrný signál může mít neuvěřitelně konejšivý účinek

4) Očichávání země:
Všichni psi očichávají zem, většinou je to tak, že rádi „čtou noviny“ a seznamují se se všemi pachy. Ale očichávání se používá hojně také jako konejšivý signál. 

5) Postavení ke hře:
Jestliže se pes položí na přední nohy v pokloně a kývá se ze strany na stranu, znamená to, že si chce hrát. Pokud v této pozici setrvává v klidu, pravděpodobně chce něco konejšit. Tento signál lze napodobit tak, že natáhnete ruce směrem dopředu dolů. 

Existujíé další konejšivé signály (např. zívnutí, zvednutí tlapy atd.), které je dobré umět rozpoznat a na toto téma existuječ spousta kvalitní literatury.

Co se týče mluveného projevu, samotná slova jsou pro psy většinou nevýznamná. Na co ale reagují velmi dobře, je tón hlasu. Rychlé, vysoké, hlasité tóny značí a vyvolávají paniku, naopak klidný, tichý, přiměřeně hluboký hlas uklidňuje.

Měli bychom se vyvarovat gest, která mohou psovi připadat hrozivá, například bychom se nad ním neměli sklánět nebo se mu upřeně dívat do očí. Většina bázlivých nebo nejistých psů nejlépe přijímá první pohlazení hřbetem ruky po stranách hlavy spíš než po temeni.

Cílem celého týmu veterinární kliniky VeMaP je, aby se psi i jejich majitelé u nás cítili ještě lépe ☺

zpět

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezervace online nebo Kontaktní formulář


Do kolonky napište číslici sedm




Po odeslání se s Vámi zkontaktujeme a případně domluvíme termín
nebo se objednejte ihned a jednoduše na čas, který Vám vyhovuje na rezervace online.
přátelská veterina

ORDINAČNÍ HODINY

Pondělí - Pátek
Sobota
Neděle
8 - 21 hod.
9 - 21 hod.
9 - 21 hod.

OBJEDNÁNÍ NUTNÉ.

Platit můžete také kartou:

RYCHLÝ KONTAKT

VETERINA VeMaP
Turecká 44
266 01 Malé Přílepy

Klinika:
+420 739 563 202
MVDr. Miloš Havelka:
+420 722 347 461
MVDr. Iveta Melicharová:
+420 702 007 737
Mgr. Renáta Fojtíková:
+420 601 584 317

E-mail: kontakt@vemap.cz

SLEDUJTE NÁS



Created by veterinarniweb.cz, 2019